V září je v půl šesté ráno ještě tma. To nás každý rok znovu překvapí. Většinou právě v půl šesté ráno, kdy začíná nejhustší část příprav.
Co se děje, než přijdete
Stánky se v areálu stavějí průběžně už od čtvrtka. V sobotu ráno ale přijíždí veškeré zboží a areál se promění v dobře organizované mraveniště. Máme zhruba tři hodiny na to, aby všechno bylo připravené. Někdo je nervózní, někdo netrpělivý, někdo hledá správný vjezd a někdo kávu. Přibližně čtyřicet až padesát lidí se snaží, aby všichni táhli za jeden provaz.
Během dne se k nim přidávají další pořadatelé a brigádníci. Jen na parkovišti může pracovat kolem padesáti lidí. Přesný počet záleží na tom, kolik ochotných rukou dáme dohromady. Lidé totiž stále nerostou na stromech, zejména ti, kteří vědí, kam postavit sedm tisíc aut.
Proč to vlastně děláme
Děláme to pro chvíli, kdy přijdete. Kdy se najíte, napijete, pobavíte a u techniky zazní: „Ten je ale velký!“ Kdy někdo zůstane stát s otevřenou pusou při uherské poště – jednom jezdci, dvou koních a každé noze na jiném hřbetě. Upřímně nás těší, když vás program překvapí.
Je v tom samozřejmě paradox. Čím více vás přijde, tím více vznikne odpadu, tím více potřebujeme rukou a tím častěji by se hodila křišťálová koule při tvorbě rozpočtu. Přesto to milujeme. Jinak bychom to nemohli dělat.
Atmosféru přivezete vy
Park 360 nebude kopií Šimkových sadů. Ani se o to nesnažíme. Přeneseme ale téměř celý program: stroje, zvířata, slaměné hřiště, dílny, školy, regionální organizace i hudbu. Přidáme prostor, kryté části a lepší obslužné trasy.
To nejdůležitější se však nedá objednat ani postavit. Atmosféra vznikne teprve ve chvíli, kdy se otevřou brány a přijdete vy. Místo jí může pomoci, ale samo ji nevytvoří. Dožínky připravujeme my. Dožínky jste ale hlavně vy.
